Když řeknete wellness, myslete na prevenci a zdraví. Když řeknete well-being, myslete na štěstí. Když řeknete lázně, pak myslete na místo, kde se tato témata setkávají. Kudy vedla cesta našeho jazyka, než si našel slova, kterými dnes popisujeme jak a kde je člověku „dobře“? Nad tím se před časem zamyslela zakladatelka Global Wellness Institutu Susie Ellis.

Autorkou původního textu je: Susie Ellis, ředitelka a zakladatelka Global Wellness Institutu. Text je aktualizovaným přepisem přednášky pro Washington Spa Alliance Symposium, která byla v roce 2016 publikována na HuffPost Contributor. 

Kdo se již nějakou dobu pohybuje v oboru péče o člověka, jeho zdraví a pohodu, jistě si položil otázku: „Jaký je rozdíl mezi wellness a well-beingem… a kde je místo pro lázně?“ Pokud začnete hledat ve slovníku, Merriam-Webster vám odpoví následující:

• „Well-being: stav štěstí, zdraví nebo úspěchu“
• „Wellness: kvalita nebo stav zdraví“
• „Lázně: místo, kam lidé chodí zlepšovat své zdraví a vzhled cvičením, relaxací atd.“

V tomto článku se podíváme blíže, jak to s jednotlivými tématy bylo a co to může znamenat pro dnešní lázeňské provozy.

Jazyk se vyvíjí, aby odrážel naši kulturu. S wellness to nebylo jinak

Některá slova začínají v žargonu specifických odvětví, pak se rozvíjejí v hovorovém jazyce a poté se stanou součástí lidové řeči. To platí i v našem oboru, který začal s „lázněmi“ jako všezahrnujícím pojmem; pak přišlo „wellness“, i když nebylo přesně jasné, co to slovo znamená; a pak přišla „wellness turistika“, která se začala rozšiřovat, protože spotřebitelé začali cestovat za zdravím a zdravotními procedurami, a my jsme potřebovali způsob, jak o tom mluvit…a měřit to.

A tady to začalo být zajímavé: podle výzkumu Global Wellness Institute z roku 2010 bylo celosvětové odvětví wellness oceněno na více než 3,4 bilionu USD, přičemž samotné lázně představovaly „pouze“ 60 miliard USD. Takže vidíte, že existovaly i ekonomické důvody, proč se o rozdíly mezi lázněmi a wellness zajímat. A tyto důvody v posledních letech jenom sílí. V roce 2020 GWI vyčíslilo hodnotu wellness odvětví na 4,4 bilionu USD, z čehož lázeňství dosahuje hodnoty 68 miliard USD a wellness turismus 436 miliard USD.

V posledních letech vstupuje do konverzace další termín, který by mohl mít opět zásadní dopad na globální myšlení. Tím termínem je „well-being“. A i když si někteří mohou myslet, že to není nic nového, ve skutečnosti má well-being již několik let vliv na wellness odvětví a vytváří další zmatek. Zejména po vypuknutí pandemie Covidu-19, který lidi po celém světě na mnoho a týdnů i měsíců zavřel mezi čtyři stěny a dal tak vzniknout jasné potřebě péče o mentální zdraví člověka.

Je sice pravda, že většina lidí netráví čas přemýšlením o tom, jaká by mohla být definice well-beingu – nebo zda existuje rozdíl mezi wellness a well-beingem. Zdá se, že většina lidí používá tyto termíny zaměnitelně. Přesto může být stále důležitější identifikovat a vytrubovat rozdíl… a čím dříve, tím lépe.

Zpět k číslům a k lázním

První přelomový okamžik nastal v roce 2007, kdy výzkumníci ze SRI International dělali celosvětovou studii o ekonomice lázní. Navrhli, že hádky, které v té době probíhaly mezi lidmi z různých organizací, zemí a kontinentů, kteří se neshodli na definici slova „lázně“, by bylo možné snadno vyřešit, kdyby všichni sdíleli velmi obecnou definici, která by zahrnovala jednotlivé lázeňské podobory. Navrhli definici „lázní“ – jako místo pro regeneraci těla, mysli, ducha – a pod toto označení zařadili všechny kategorie: vodní lázně, rekreační lázně, denní lázně, ájurvédské lázně, termální prameny atd.

Když se na to podíváme tímto způsobem, všechny příjmy z těchto různých podoborů se dají spočítat dohromady a výsledkem by bylo zdravé a robustní číslo – takové, které by lidi přimělo k tomu, aby si ho všimli. A přesně to se stalo. Výzkumná zpráva Global Spa Economy vyšla v roce 2008 a v ní bylo vůbec poprvé vyčísleno kolik peněz se v lázeňství celosvětově pohybuje – jednalo se o neuvěřitelných 60 miliard USD! To vzbudilo pozornost po celém světě a poprvé byla globální lázeňská ekonomika považována za hlavního přispěvatele k HDP některých zemí. Něco, co lidé v oboru vždy věděli, ale nyní jsme měli statistiky, které to dokazovaly.

Toto „jazykové“ rozhodnutí uklidnilo neshody a umožnilo každému zařízení, které mělo něco společného s obnovou těla, mysli, ducha, aby si zachovalo svou jedinečnou identitu, a přitom bylo součástí většího celku. Termín „lázně“ (pozn. v anglickém originále „spa“) se dnes používá po celém světě a stále rezonuje mezi lidmi – zejména mezi spotřebiteli, když přemýšlejí o místě, kam by chtěli zajít za příjemným zážitkem, nebo chtějí pro sebe udělat něco dobrého. I když je slovo „lázně“ v různých kulturách definováno poněkud odlišně, těší se všeobecně pozitivnímu přijetí. Jak kdysi řekl jeden slavný lékař, když to srovnával lázně se zdravím, wellness a medicínou: „Slovo ‚lázně‘ mi na tváři vytváří úsměv.“

A nyní trochu více o dalších pojmech

Wellness. (Nemá překlad do cizích jazyků.) Výraz „wellness“, který se ve velkém začal používat před méně než patnácti lety, se zdál být v některých situacích dobrou alternativou ke slovu lázně. Zatímco se wellness objevilo v USA v 60. letech jako celostní model fungování člověka a jeho zdraví, široké veřejnosti byl představen v televizním pořadu 60 minut v roce 1979, a to vedlo k jeho masovému rozšíření na pracovištích jako tzv. „workplace wellness“ v 80. letech. Odtud se pak wellness díky technologickému a informačnímu boomu posledních desetiletí rozšířilo do celého světa.

Výraz „wellness“ se k lázeňství nejvýrazněji připojil v Německu již v 90. letech. A to mimo jiné z praktického důvodu, kdy Brenners Park Hotel přidal ke svému formálnímu názvu slova „and Spa“, čímž právně zamezil všem dalším lázeňským provozům v této zemi používat slovo „spa“. Slovo „wellness“ posloužilo jako nejbližší možná varianta, kterou hotely mohly využít pro marketingové označení svých služeb.

V USA a později i v jiných částech světa mělo wellness tu výhodu, že nebylo okamžitě svázáno s hýčkáním a požitkářstvím, jako slovo „lázně“. Navíc si wellness posvítilo na kvalitu lázeňských zážitků z hlediska zdraví a prevence. Wellness se tak stalo termínem zaštiťujícím široké spektrum služeb a produktů souvisejících s rozvojem lidského zdraví a spokojenosti. Vlády a korporace začaly používat wellness ve svých materiálech a debatách, a dokonce i lékařský establishment nakonec uznal, že wellness má své místo jako partner klasické lékařské péče – jakmile lékaři pochopili skutečnost, že se wellness nevztahuje pouze na doplňkovou a alternativní medicínu. V lékařských zařízeních navíc wellness získalo další pozornost, když si všimli, že spotřebitelé nadšeně přijímají a platí za „wellness služby“ z vlastní kapsy.

Wellness turismus. Výzkumná studie Global Wellness Institutu z roku 2010 o wellness turismu vyústila v důležitý poznatek, o kterém lze tvrdit, že pro rozvoj oboru wellness udělal více než cokoli jiného. Tento rozsáhlý výzkumný projekt pomohl identifikovat a definovat rozdíl mezi wellness turistikou a medicínskou turistikou, což bylo dobré pro lékařství, lázně, spotřebitele, vlády atd. V zásadě to umožnilo wellness vzkvétat odděleně od medicíny, která je svázána přísnějšími normami a legislativou.

Mezi rozdíly mezi wellness a medicínou můžete najít například následující:

• medicína je nejčastěji o léčbě, wellness je o prevenci
• medicína profese má pacienty, wellness má návštěvníky či klienty
• medicína je přísně založena na důkazech, wellness je otevřené i experimentům
• medicína uznává kulturu autorit, wellness je o spolupráci

Well-being. (V překladu „pohoda či blahobyt“.) I když se v současnosti používá tento termín zaměnitelně s wellness, postupně se mezi nimi objevují jasnější rozdíly. Důvodem je rostoucí celosvětový trend měření „štěstí“ a důležitost, kterou štěstí přikládá mnoho well-being indexů, které se objevují i v odborné literatuře.

O měření štěstí se začalo veřejně debatovat zejména od doby, kdy Bhútán nahradil měření hrubého národního produktu sledováním hrubého národního štěstí. V současné době jsou po celém světě stále více používány dva důležité měřicí nástroje. Prvním je „Gallup Index zdraví a pohody“ (v originále Gallup Healthways Well-being Index), který existuje od roku 2008. Druhým je „OSN Index štěstí ve světě“ (v originále United Nations World Happiness Index), který byl spuštěn v roce 2012.

Wellness není totéž, co well-being

Při pozornějším zkoumání těchto indexů si člověk všimne, že když se ke sledovaným oblastem života člověka přidá štěstí, jak je tomu u většiny nástrojů měřicích well-being, je stále více zřejmé, že well-being není wellness. Stejně jako štěstí není totéž, co wellness.

Zde je příklad, který jasně ukazuje, proč indexy štěstí a well-beingu nejsou nutně dobrými měřítky zdraví nebo kondice populace. Vezměte si například Mexiko. V roce 2015 dosáhli velmi vysokého skóre ve zprávě Gallup Healthways Well-being Report; ve skutečnosti z více než 200 zemí bylo Mexiko hodnoceno jako #10 ve well-beingu! Přitom BBC uvádí, že Mexiko má nejvyšší míru obezity a dětské cukrovky na světě, a že každý z jejích občanů spotřebuje v průměru 163 litrů nealkoholických nápojů za rok – o 40 % více než ve Spojených státech. Těžko tedy Mexiko považovat za vzor zdravé země. Mohou mít vysoké skóre well-beingu, ale ve wellness by příliš vysokého skóre nedosáhli.

Zpráva OSN o štěstí ve světě (v originále UN World Happiness Report) je dalším ukazatelem, který je třeba sledovat. Ukázalo se, že Dánsko je na prvním místě seznamu, což odhalilo mimo jiné souvislost mezi úrovní štěstí a mírou rovnosti příjmů v zemi. Pokud žijete v zemi, kde jsou si lidé obecně rovnější v příjmech (jako je Dánsko a mnoho skandinávských zemí), budete mít vyšší skóre štěstí. Tam, kde je větší rozdíl v příjmech, je skóre štěstí nižší. Opět je to něco jiného než úroveň zdraví a životního stylu. A v obdobných příkladech bychom mohli pokračovat dlouho.

Well-being reaguje na aktuální potřeby dnešního člověka

[Aktualizace z naší redakce:] Well-being a s ním související štěstí se vztahují k širšímu tématu duševního zdraví člověka, a důležitost těchto témat v oboru wellness sílila už v době před pandemií. Global Wellness Institut ve výše zmiňované zprávě z roku 2020 vyčíslil odvětví „Mental health“ na 131 miliard USD, což je dvakrát více než samotné lázeňství.

Vnímejme tato čísla možná jako pošťouchnutí k tomu, kde se mohou tradiční lázeňské provozy inspirovat k rozvoji nabízených služeb. A to nejen z ekonomických důvodů, kdy se v nových službách skrývají vyšší příjmy, ale také z toho důvodu, že v lázních podle oné obecné definice rozvíjíme tělo i duši a ducha člověka. Zejména z důvodu zvýšené psychické náročnosti běžného života po pandemii Covidu-19 si právě duševní zdraví zaslouží více pozornosti a péče. Zde mohou pomoci vědomosti z oborů podpory zdraví a wellness, a profese jako je například wellness koučink, které umí pečovat jak o fyzické zdraví člověka, tak i o jeho psychickou, sociální i spirituální složku, dle přání a potřeb klienta.

Opakování na závěr

Na závěr si přehledně shrňme základní rozdíly mezi wellness, well-beingem a lázněmi, abychom mohli o jednotlivých oblastech přehledněji komunikovat a efektivněji je rozvíjet:

Když řeknete wellness, myslete na prevenci a podporu zdraví. Když řeknete well-being, myslete na štěstí. Pokud budete mluvit o lázních, myslete na místo, kde se tato témata setkávají.